Meditace 101

Nechci si hrát na nějakýho meditačního odborníka s levlem ouvr milijón, co levituje ve vzduchu a dokáže se transportovat na druhej konec svě...

Nechci si hrát na nějakýho meditačního odborníka s levlem ouvr milijón, co levituje ve vzduchu a dokáže se transportovat na druhej konec světa, ale mám za sebou jednu věc a tou je začátek. A začátek je věcí nejtěžší, ať už děláme cokoliv, kor ve světě, kde se lenosti a nicnedělání vznešeně řiká prokrastinace a příležitostí k prokrastinaci má každej s internetovym připojením nekonečně mnoho.

Já jsem začátky svý meditace vzala velice vážně a rozhodla jsem se vygůglit, jak se to vlastně dělá. Jenomže druhů meditací je strašně moc, navíc nepotřebuju, aby mi radila nějaká chytračka z ženskýho magazínu, která ani neví, že buddhismus se píše se dvěma d. Gůgl kupodivu selhal, takže nastoupila intuice a knížka Jak se věci mají, na jejímž konci je pár druhů meditací i pro začátečníky (pořád platí - kdo si ji chce přečíst, nechť mi zanechá mail). Ale hezky popořadě.

Za prvé, nezačínejte s meditací jako s prostředkem, jak si něco vyléčit nebo se něčeho zbavit.
Když mi bylo nejhůř, snažila jsem se meditovat. Když jsem si chtěla něco vybavit, snažila jsem se meditovat. Když jsem vzteky skoro brečela, snažila jsem se meditovat. Nefungovalo to a já jsem se strašně divila proč jako.
No protože meditace není odpověď, meditace je prostředek. Díky meditaci se můžete zklidnit, uklidnit, lépe si porozumět nebo si věci urovnat - jenže až časem. Jedno půlhodinový dřepění na zemi v záchvatu negativních emocí z vás osvícenýho kliďase neudělá, každodenní (nebo klidně i obdenní nebo prostě podle potřeby) už možná asi jo, resp. máte pak menší potenciál k tomu, aby se z vás při špatných událostech stál řvoucí napruzenej maniak. A to se počítá.

Za druhé, zapomeňte na všechny kecy, co jste kdy o meditaci slyšeli.
Všechny ty správný pozice, nastavení a rady nemusí být správný zrovna pro vás. Řiďte se sami sebou a ne ženskou, co jednou tejdně předcvičuje jógu v místním centru pro volný čas. Nemusíte sedět na zemi, pokud vám je to nepohodlný, nedýchejte ve vám nepřirozených intervalech a neoblbujte svou mysl opakováním bezvýznamných vět, je to k ničemu.

Za třetí, neočekávejte kouzla.
Jestli si myslíte, že si na dvacet minutek sednete a čeká vás jízda, jako kdybyste si zobli LSD, tak sorry, na to si běžte zobnout LSD (a poproste kamaráda, ať vás pohlídá). Samozřejmě, že meditací můžete do podobných stavů zabřednout, ale to je právě levl milijón a ten není jen tak pro vaše krásný voči.

Za čtvrté, začněte.
Sedněte si na zadek (je jedno kam; můžete si klidně i lehnout, stoupnout nebo udělat holubičku, je to jen na vás, hlavně vám musí bejt pohodlno, abyste celou dobu nemuseli myslet na hřebík, co se vám zavrtává do zadku), položte si ruce, zavřete oči a dýchejte. Soustředit se na dech nemá moc smysl, soustřeďte se na svůj vlastní klid. Nezahánějte myšlenky, nechte je plynout, dokud se vám hlava úplně neočistí. Pro začátek jenom tohle hození se do klidu úplně stačí.

Za páté, mějte se sebou trpělivost.
Řím nepostavili za den, ani vy se za den nestanete zkušeným meditátorem. Ano, vyčistit si hlavu chvíli trvá, ale protože cvik dělá mistra, čím častěji to budete opakovat, tím kratší dobu bude házení do klidu vyžadovat. Až jednou třeba dojdete k tomu, že hození do klidu bude otázkou chvíle.

Za šesté, nehroťte to.
Pokrok na začátečnický a pokročilejší formy meditace musíte hlavně cítit. Někdo se na to cítí po několika týdnech, někdo po pár měsících a někdo třeba nikdy. Pokud se do toho budete nutit, nepůjde to a celej proces bude vlastně k ničemu, protože si z meditace uděláte situaci stresovou, což teda gratuluju.

Za sedmé, nenuťte se do toho.
Pokud to zrovna dneska nejde, tak to holt nejde. Každej den není posvícení, zejtra bude líp.

1 komentářů

  1. Prosím o zaslání knížky :) díky, Kač.
    kac.ciglerova@gmail.com

    OdpovědětVymazat