Long time no see.
Škola se mírně ustálila, učitelé nám věnovali několik odpolední volna, příští tejden se to zase rozjede, úplně to vidim.
Ty tři volná odpoledne jsem strávila velmi kvalitně - v úterý jsem byla na konverzaci z němčiny, pak jsem koukala na Class. Včera jsem byla na poště odeslat a přijmout balík, pak jsem se šla projít. Společnost mi dělali sluneční brýle a Plan B. Byla jsem úplně sama, v hlavě jsem měla vymeteno. Dneska jsem si vzala poprvý svojí pouzdrovou sukni, protože se mi to prostě hodí k Plan B (nosej obleky, hrajou takovou retro hudbu...). A broukala jsem si jejich písničky a byla jsem hrozně spokojená. Meditace podle Be - sluníčko, brýle, kvalitní hudba, žádný učení.
Dneska jsem dokoukala celou druhou řadu Misfits.
Úžasně jsem si odpočinula, takže jsem zase začla plánovat. No, zjistila jsem, že za necelých osmset se dostanu z Ústí do Vídně a zpět, což je neskutečně fájn a asi tuhle cestu někdy podniknu, protože Vídeň je aw a trochu z ruky.
Třeba bych si to mohla nadělit o prázdninách k narozkám, yay. :)

No, procenta toho, že pojedu o prázdninách do Oxfordu, potěšitelně rostou. Kdybych nebyla líná jako prase, sepsala si seznam toho, co mi není jasný, předhodila ho Student Agency, ať to laskavě zodpoví, už by v podstatě nastala jen ta nepříjemná část s placením a bylo by. Mimochodem, má někdo z mých čtenářů zkušenosti se Student Agency? Zatim jsem od nikoho nic moc neslyšela, většinou nic negativního, ale že by to bylo vyloženě nadšený, to taky říct nemůžu...
Uá, já se těšim!

V naší třídě je momentálně něco jako ticho před bouří. Z nepochopitelných důvodů jsme museli zarezervovat nějakej sál už teď, takže se sesedla "celá" třída a rozhodovalo se mezi Činoherním divadlem a hotelem Vladimír.
Stojim si za svym názorem, že v Činoheráku by to bylo neskutečně dobrý. Protože tam ještě nikdo maturiťák nikdy neměl, protože je to prostě netypický, protože má svojí vlastní atmosféru, protože se v něm vyskytujou převážně normální lidi, kteří by nám to za pár kaček odmoderovali, odehráli a osvítili, protože by to prostě bylo JINÝ a VYBOČUJÍCÍ z tý dlouhý řady plesů, co jsou jeden jak druhej, co se snažej brát dech, ale nemaj na to.
Takže kde budeme?
Ve čtyřhvězdičkovym hotelu, co se tváří noblesně a na úrovni, i když vypadá pořád stejně jak roku 1989. A co nám rád naúčtuje každý zrnko prachu navíc.
Ehm. -.-
Mám pocit, že mnou (a mými kamarádkami) prosazovaný téma "Retro" neprojde. Základní myšlenka je totiž ta, že si každej vybere svoje oblíbený léta (u mě jednou osmdesátky, dokonce už mám jakous takous představu :D) a oblíkne se podle nich. Na vystoupení bych pak udělala mash-up nejslavnějších písniček z těch let, hezky chronologicky. A pokud to nepoznáte sami, tak tohle je geniální nápad. Protože takhle se každej bude moct realizovat, to téma je volnější, je pohyblivý, dá se s tim podniknout spousta věcí a zní to zábavně.
Navíc já ODMÍTÁM dělat něco, co před náma mělo tisíc lidí, po nás bude mít taky a třeba i líp. Hvězdy Hollywoodu. Las Vegas. Hvězdy filmového plátna. ZZZZzzzzZZZZzzzz.
Za Retro se budu bít, škrábat, fackovat, kopat, křičet, prskat, ječet, hysterčit a dramaticky odcházet ze třídy.
A moje vize maturitního úboru? Krátký černý šaty a lodičky na vysokym podpatku. Je mi jedno, že na maturiťák by měly bejt šaty dlouhý a barevný, já prostě nebudu trávit svůj maturiťák v pytli s volánama, není mi pět, abych potřebovala mít pocit, že jsem princezna.
Princezna jsem byla, když jsem před xx lety pobíhala po bytě s umělohmotnou korunou a punčocháčema (princezny maj dlouhý vlásky a já jsem v tý době měla místo dlouhých loken vrabčí hnízdo!) na hlavě a v princeznovských šatičkách ze záclony, teď jsem někde jinde (Z myšlenky "třeba jednou přijede princ na bílym koni!" se stala Be z *ugh, ew* výrazem na tváři a větou "Dej mi pokoj, já se umim zachránit sama, mám ruce, ne!" na rtech.).
Nenechám si do toho žvanit, jak už podotkla má značně hysterická spolužačka (která asi dostane infarkt, když jednou nebude po jejím), tohle je jednou za život. A je to i MOJE.