... aneb všechny podniky se snad zbláznily.
poslední dobou mám pocit, že kam vlezu, tam se to jen hemží týpkama s vousy a typkama v květovaných sukních a hnědých kotníčkových botech. kouří balený cíga a baví se o nesmrtelnosti brouka, neboli hluboce dumají, proč se lidi nesnaží aspoň trochu navazovat vztahy a jestli by se vůbec bavili se svýma kolegama, kdyby to nebyli jejich kolegové. (vážně) (so deep i can't see)

zvenku tyhle podniky vypadají relativně nevinně. pak vlezete dovnitř a dýchne na vás atmosféra časů bejvalých. nábytek je otlučenej, použitej a vůbec se k sobě nehodí. na jednu stranu to má svoje kouzlo, na druhou stranu se to kouzlo vytratí ve chvíli, kdy vlezete na záchody, který postavili v roce 1954 a od tý doby je meje bezruká uklízečka.
vintyč je fajn, ale vocaď pocaď.

ale to všechno zkousnete, protože jste přilezli okouzlení a už jste za víno vyplácli pade. překvapeně, žejo. protože je úplně neskutečný, že podnik, kterej se úplně vysere na takovej detail, jako jsou zámky u dveří od záchoda, chce tolik za nakyslý hnusný víno, který se dá koupit u vietnamců za sedmdesát. pivko stojí většinou přes pětatřicet, na zbytek drinků už se člověk ani nedívá, protože má rád svoje oči a nechce, aby mu vypadly z důlků.

nejvíc hipstr je pořádat párty. tajemný párty anebo prostě normální párty. důležitý je pozvat DJ, který sice nikdo nezná, ale který vypadají dostatečně divně a hrají dostatečně divnou hudbu. že se na ní nedá tancovat? nevadí. aby si hipstři udrželi štýlo, budou se tvářit, že je hrozně baví podupávat do rytmu něčeho, vedle čeho techno vypadá jako velice inovativní a zábavný žánr plný zvratů a překvapení. a vůbec, na co používat basy, když tu máme vejšky, žejo.

a proč lidi otráveně neodejdou? protože je hned u vstupu zkásli vyhazovačský holohlavý opičky minimálně o kilo.
ale chápu, nějak se DJ s tykadýlkama ve vlasech zaplatit musej, takhle špatnou hudbu by nevyprodukoval jen tak někdo.