tak jo.

měla jsem poslední dny volno. spala jsem - hodně. odpočívala jsem.
a mám jasno.

zkusim napsat knížku.
na postavách jsem pracovala v létě, už je mám hotový.
po bločcích, ipadu a noťasu mám různý útržky monologů a dialogů, stejně tak se mi jich pár tvoří v hlavě.
jsem z toho nadšená.

půjdu studovat na dálku. od našich už nechci žádný peníze, který bych neměla jak vrátit.
z tohohle hlediska mám pak dost omezenej výběr, protože podobný studium se tady moc nepodporuje. bůhvíproč.
mediální studia nicméně nezní úplně špatně. nemáte s tím někdo nějakou zkušenost?
jestli se mě chcete zeptat, co budu dělat, až to vystuduju, odpověď je až směšně jednoduchá - nevim.
nevim a nezajímá mě, že nevim. ono se to nějak vyvrbí.

poslední dny jsem byla pokleslá na duchu. jímala mě hrůza, že se mi třeba vrací deprese a podobný lahůdky - ono když si to člověk zažije fakt fest a vylízává se z toho dlouho a pracně, má potom pocit, že znova už nic takovýho nedá, protože na to nemá tu potřebnou životní sílu.
tak jsem si pořídila psa.
rozhodla jsem se v podstatě ze dne na den.
přišla jsem do útulku s tím, že chci něco malýho.
hm. láska dělá divy.
skončila jsem se sotva dvouletym kříženečkem špice a asi vlčáka (nebo co, nikdo neví). není moc velikej, váží asi deset kilo, ale do kabelky ho fakt nenarvu.
je to neskutečnej brouček. chytrej jako liška, úplně v pohodě, umí základní povely a poslouchá mě. a pořád je to ještě takový štěňátečko, takže rád dovádí a chová se jak trouba.
vyfotila bych ho, ale je neskutečně živej a nefotogenickej, tak třeba příště.