Lama Ole Nydahl je buddhistický učitel a mistr meditace a neudělal nic menšího než to, že v podstatě zasloužil o rozšíření buddhismu na západ.
Donedávna jsem ani nevěděla, kdo je, teď čtu jeho knížky a z faktu, že 9. řijna přijede do Prahy (víc info tady, kdybyste se taky chtěli přijít podívat), se raduju už několikátej tejden. Nejsem buddhistka, k tomu člověk potřebuje útočiště u lamy, nicméně se snažim meditovat každej den a celkově je mi buddhismus Diamantové cesty hodně blízkej.
Když si ten den zamedituju, jsem mnohem klidnější a míň neurotická. Čtení knih Oleho (Olea?) mě nabíjí pozitivním přístupem k věcem, což je něco, co jsem donedávna neuměla. Nikdy bych to nikomu necpala, ale rozhodně všem můžu doporučit. Nejsou to jenom sluníčkový kecy, naopak, sdělí vám to tvrdou realitu "Jaký si to uděláš, takový to máš", což je něco, co spoustu lidí nedokáže úplně dobře pochopit (a proto jsou tak populární náboženství s bohem, žejo, aby se to mělo na koho svíst).

Vlastně ani nevim, kam timhle mířim.
Možná je to veselý zavejsknutí, že po 9. 10. se budu moct oficiálně zvát buddhistkou.
Možná je to neskutečná radost, že uvidim na vlastní oči Oleho (není mi třináct, přísahám).
Možná je to doporučení Oleho knížek.
Možná je to jemná osvěta.

Nepřipadám si dostatečně kvalifikovaná na to, abych se vám tu sálodlouze rozpravovala o Diamantový cestě, o práci Oleho nebo třeba nedejbože o typech meditace. Všechno se dá dohledat na internetu a to velice lehce. Maximálně vám můžu do mailu poslat knížku Jak se věci mají, která je kratičká, ale dala mi toho víc než kdejaká bichle.
No, a pokud by vám to nevadilo nebo vás to dokonce zajímalo, budu sem občas psát o věcech souvisejících s buddhismem. O věcech souvisejících s buddhismem sem budu psát, i kdyby vás to nezajímalo nebo vám to dokonce vadilo. Je to totiž můj blog, hahá! (důstojný konec jaksepatří)