Minulý pondělí jsem sebou na neplánovaný akci švihla o zem s takovym nadšením, až jsem si zřejmě přivodila lehčí otřes mozku. Můj talent ze sebe udělat idiota opět nezklamal, jupí, takže od tý doby sekám latinu a jsem hodná dívka a frustruje mě to natolik, až cítím zvláštní nutkání šňupat kokain ze zadku prostitutky.
Nicméně děvky a kokain si budu muset nechat na dobu, kdy na ně budu mít peníze a čas, protože již tento pátek mám první zkoušku. Ne snad, že by mě to nějak rušilo v úpornym nicnedělání, hraní The Sims 3 (nesnášim tu zasranou Univerzitu, zabugovala mi celou hru!), protože je mi dvacet a jsem důležitá, žraní, žraní, žraní a občasných šlofících, abych se náhodou nepředřela. Jediný užitečný, co jsem za dnešek udělala, bylo stažení aplikace na organizaci času do iPadu a následný vypsání termínů zkoušek, což mi přece jen zažehlo jemný výčitky svědomí, protože Práva Dítěte se člověk asi jen tak za noc nenaučí, navíc se děje přesně to, co jsem nechtěla, aby se dělo - musim se už vážně učit a ještě nemám napsanou seminárku. Kurva, žejo.
A vůbec, celý zkouškový, možná celej můj studijní život, možná celej můj život, možná celá moje existence, by bylo o něčem jinym, kdybych studovala něco, co je aspoň vzdáleně zajímavý nebo mě aspoň minimálně zajímalo. Takže bych třeba měla přestat fňukat, než sebou za trest o zem mrdnu podruhý, protože už samu sebe štvu. Ne vážně, já mám plný zuby všech těch ublíženců uplakanejch, kterejm furt někdo jenom ubližuje. "nejhorší je, když jedu s těžkou taškou plnou nákupu z přednášky do práce, přičemž jsem spala jenom dvě hodiny, protože jsem byla v druhý práci, a v metru začne řvát dítě! to bych zabíjela!" No tak se třeba POSER nebo já nevim, občas mám pocit, že je 90% populace nesvéprávný a že tak pohnutý osudy by nevymyslela ani ta nejdramatičtější telenovela na světě.
Na druhou stranu, problémy druhých vždycky maj zjevnější řešení než problémy svoje.
Na třetí stranu už bych fakt mohla začít naprosto vážně dělat na svý přihlášce na FAMU. Lemra múzou nepolíbená!

Nesnášim, když nevim, na čem jsem. A to se mi teď děje se třema lidma naráz a je to strašlivě frustrující, jelikož netušim, jak to pořešit elegantně a bez šrámů na těle i duši.

Jediný pozitivní na zkouškovym je to, že se mi nastartuje kreativita. Tentokrát si ty nápady nebudu pamatovat, budu si je zapisovat, neboť moje paměť je na hovno. A taky se musim odnaučit všechno házet za hlavu s tim, že je to píčovina a blbej nápad a nejde to.
A fakt.

(mimochodem, nejenže mě můžete sledovat na twitteru, tumblru a přes bloglovin, teďka jsem do toho sloupce vpravo přidala i last.fm a instagram. instagram používám tak 0,2krát za rok, protože jsem stará vojna a když něco zajímavýho vidim, tak na to koukám a vyfotit mě to napadne tak o pět dní později, když už je to dávno pryč. no, a last.fm zase až tak dlouho nemám, ale celkem tomu přicházim na chuť a díky němu se probírám tajemnými zákoutími složky s hudbou na mym hdd, kde nacházim skupiny, který jsem vždycky měla strašně ráda, ale nějak jsem na ně pro samej dubstep a bordel zapomněla. yay.)