Všechno za mnou, všechno za mnou. Poslední dny se hlavně regeneruju a uzdravuju. Teď nic nemusim a všechny stresy mám vzadu v hlavě, pěkně pohřbený. Teď už se budu jenom povalovat a dělat všechny ty super věci, který jsem chtěla dělat a nemohla jsem, když jsem se učila.

Zatim jsem toho teda moc nezvládla, ale stejně.

Za poslední rok, možná i dva, jsem nečetla nic jinýho než povinnou četbu. Takže pro mě byla strašná úleva, když jsem si konečně mohla přečíst "Vyřídit si účty" od Woodyho Allena. Pokud máte rádi jeho humor, bude vás to bavit, pokud ne, tak ne, to je celkem logický, že jo. Najdete tam psychologii, filozofii, válku, divadelnictví, detektivku a je to o ničem, ale hlavně, že se člověk baví.

Teď mám v plánu "Nahý oběd" od Williama Burroughse a "Junky" taky od něj a Ginsberga.

The Hives, drazí předrazí, vydali novou desku Lex Hives. Pilotní singl je Go Right Ahead a stejně jako celý cd je neskutečně nabitý tou správnou hajvsáckou energií, takže já jsem teda nanejvýš spokojená. Yum, yum.

Žádný internetový recenze na hudbu už nečtu, protože jsem se už stačila poučit, že spousta takzvaných hudebních redaktorů má zřejmě patent na chytrost a kdyby neměli tolik práce s kritizováním, založili by kapelu a ta kapela by byla nejlepší kapela na světě. Jsem si jistá, že zas nějaký chytráci budou vykládat, že se The Hives nikam neposunuli, že zní pořád stejně a že už je čas na nějakou baladu, čímž daj jasně najevo, jak strašně málo o nich ví. Hehehe.

Za mě se deska povedla neskutečně moc, takže jestli máte rádi rock'n'roll, co vás donutí skákat po pokoji jako magory, tak si jí určitě sežeňte, poslouchejte a skákejte.

Slevy v obchodech! Ježiši. Protože mám zásadní odpor k utrácení peněz za zbytečnosti, nakupuju jedině ve slevách. Mám štěstí, že jsem se narodila bez zlatý zrcadlovky na krku, tudíž nemusim bejt fešnblogerka a můžu si podobnou věc dovolit. Nicméně jsem se odměnila za všechno to lítání po přijímačkách dvěma černými a dvěma bílými tílky (pokaždý jiný střih a na jednom je i duchaplný nápis), modrýma šortkama, pruhovaným XL svetrem, minikabelkou (nutně jsem potřebovala něco, do čeho se vejde jenom mobil, klíče, žvejky, peníze a občanka) a jakýmsi černým hávem, ve kterym vypadám trochu jako Snape. Tim jsem si nakoupila minimálně do října, jediný, nad čim ještě uvažuju, jsou háemkový keckový baleríny, který jsem si koupila v Bilbau z čisté nutnosti (přišla vlna a najednou jsem stála až po kolena ve vodě, obutá do svejch jedinejch bot, který jsem měla s sebou) a teď je strašně miluju. Do Ústí už přišly taky a zatimco v Bilbau bylo na výběr dost velké barevné spektrum, my tu máme jenom bílý (k ničemu), modrý (ty mám) a mentolový (ew!). Zřejmě budu muset počkat s nákupem do Madridu, ale silně pochybuju, že je tam ještě budou mít a že to Ibai nějak silně ocení (minule byl nervní po ani ne půl minutě uvažování, jestli chci baleríny nebo tyhle kecky, pf, to mě ještě neviděl, jak si vybírám čokoládu).

Girls! Pokud neznáte, klik sem. Season měla jenom 10 dílů, což je smutný, protože mě to neskutečně baví. Postavy nejsou vyloženě kladný ani záporný, nemaj nijak vyhrocený charaktery, ale zároveň nejsou nudný. Dialogy jsou občas divný, ale divný je dobrý a místy mi to připomíná mě a co mi připomíná mě, to je dobrý taky. Seriál je takovej mírně "holčičí", ale zároveň to není žádná "hihihihi-holčinky" slátanina plná vnadných krasavic, švarných jinochů/zachránců, intrik a starostí jakozeživota.

Factory Girl. Film o Edie Sedgwick a Andy Warholovi. Neznalí klik sem. V týhle době se moc nevyznám, Andy Warhol má čestný místo na mym "to-do" listě už odnepaměti, ale řada na něj jaksi ještě nedošla. Možná je to mou ignorancí, možná je to prostě dobrej film, ale mě se to strašně líbilo. Skvělý herci, úžasná atmosféra a perfektní scénář. Pokud máte rádi šedesátý léta, Andyho, Edie nebo prostě jenom biografický filmy, určitě se koukněte.

Znáte Viral Brothers? Jestliže ne, zde je jejich YT. Jo, přesně tak, jsou to autoři videí "Debilní kecy", co poslední dobou dost kolujou po fejsbůku. Vim, že mají ještě další videa, některý vtipný, některý teda moc ne, o těch se tu bavit nebudu.

Hlavní jsou jejich Debilní kecy, na kterých stavěj svou internetovou pseudoslávu. Jde mi o to, že jenom minimum (pokud vůbec nějakej) vtipů je jejich původní. On totiž na YT je takovej malej fenomén zvanej "Shit něconěkdo say", kterej se odpálil videem "Shit girls say". (Připomíná vám to něco, aha?) Od tý doby přibylo snad tisíc videí na všechny možný a nemožný lidi (kluci, holky, gayové, muslimky, černoši, hráči fotbalu, středoškoláci, vysokoškolačky, přítelkyně, newyorčani, fanoušci Justina Biebra....) a většina z nich je vtipná. Zřejmě tak vtipná, že se je malý čeští snažílci rozhodli přivést do českých luhů a hájů, v českém jazyce a bez minimálního vědomí autorů těch videí.

Gratuluju.

Miluju svůj mobil, nemůžu s dočkat Madridu a nějak mě opět chytlo blogování. Yay. :)