Dneškem končí můj svaťák a ve středu už písemně maturuju z češtiny. Tenhle tejden měl bejt ve znamení nově nabytých vědomostí, dodržování denního i maturitního plánu a ignorování všech fun-fun-fun-fun věcí okolo, protože na ně přece bude dost času v červenci. Ve skutečnosti jsem jakoukoliv morálku ztratila už někdy v úterý a zbytek tejdne se nesl v duchu pozdního vstávání, bezdůvodnýho ponocování, sladké nevědomosti, co je za den, odkládání věcí na později, sledování seriálů a čtení Hrdýho Budžese (což je sice povinná četba, ale stejně). Při pohledu na haldu papírů skýtajících informace, jež bych měla touhle dobou už vědět a nevim, se mi dělá mdlo. Nejhorší věc na tom, že ve stresu vůbec nejsem, nijak si nepřipouštim, že místo učení se novým poznatkům ještě zapomínám ty staré... a vlastně celkově se mám dobře. Tak dobře, až jsem nabrala menší tukovou vrstvičku, kvůli které se teď bojim vyzkoušet si svou modrou pouzdrovou sukni, neboť se obávám, že pokud ji dopnu, nebudu moci dýchat.
- Madrid je jasnej, Berlín možná... a to je všechno, hm. Bylo by fajn, kdyby tenhle rok vyšla Vídeň s někym a určitě chci víc času trávit i v Drážďanech a Praze.
- Najít si práci. Můj účet byl v pohodě, dokud jsem brala kreditku jako nouzovku. Teď s její pomocí vesele platím nejen v obchodech, ale i na internetu a částka se pomalu zmenšuje. Ráda bych jí nějak přiživila, ale ačkoliv nacházím brigády, co vypadají slibně, blížící se maturita a přijímačky mi jaksi znemožňují pravidelnou docházku. Takže o prázdninách.
- Učit se na CAE. Asi je trochu absurdní trávit volno po maturitách a přijímačkách dalším drtěním na zkoušku, ale já vážně nechci vyjít ze cviku (kterej nemám, fyi) a navíc takovej pěknej papír s advanced levlem nevypadá na CV úplně špatně.
- Začít se španělštinou. Už jsem pochopila, že s němčinou to moc daleko nedotáhnu. Jako jazyk se mi líbí, ale pro flákače a sklerotika prostě není úplně ideální - je složitá, pořád je v něčem nějakej chyták a německou výslovnost prostě nějak nemám v krvi, no. Španělština je prej lehká a s jejíma základama je dle všeho italština a portugalština hned lehčí, takže win.
- Řidičák. Možná. Eh, já vim, že při mém zbožném přání cestovat je auto a umění jej kočírovat celkem pozitivní věc. Ale z nějakýho neznámýho důvodu mám v hlavě jakejsi blok, kvůli kterýmu se za volant dvakrát nehrnu. Zřejmě to bude všema těma zkazkama o nejrůznějších příčinách úmrtí za volantem a absence zkazek o tom, jak je řízení supr.
4 komentářů
joo, jsem na tom stejne - rodinka odjela a ja jsem se chtela ucit. takze se flakam, piju pivo, kourim cigara, koukam na serialy, slepuju vztah s pritelem, jim, koukam z okna a nakupuju v drogeriich kraviny, ktery vubec nepotrebuju. jupi! maturito, pojd mi! :D
OdpovědětVymazatKdyby jsi chtěla nahlédnout, právě jsem rozjela obchůdek náušnic..Zatím mám nafocené ty nejobyčejnčejší, přesto by se ti mohly některé zalíbit => www.zausky-od-vendy.blogspot.com/
OdpovědětVymazat:D Be, ty mě bavíš... ale už jsem s tím trapná, takže víc nekomentuju :D
OdpovědětVymazatSnad jen: Budu ti ve středu držet palce! :)
Díky tvýmu článku jsem si teď vzpomněla na svůj svaťák. Kvůli klidu jsem odjela k prarodičům (advantages: žádnej internet ani roztomilý psík na mazlení, každej den oběd bez práce etc.) s kabelou sedmi Shock!ů o objemu 0,5l na každej den + Kofolou 2l k tomu (stejně jsem to ještě doplňovala kafem -> od té doby na mě kofein přestal působit :D). Protože jsem přirozený flákač, musela jsem se vzepřít prokrastinaci a 7 dní se FAKT učit - taky jsem pak měla skluz, takže jsem se na angličtinu a filozofii nestihla podívat vůbec a na spoustu dalších věcí tak "jedním okem". :D Den před maturou jsem chtěla skočit ze svého balkonu a zlomit si nohu, abych tam nemusela (aneb největší panika mého života). :D Ale naštěstí vše dobře dopadlo (neskočila jsem :D) a ještě jsem byla u matury několikrát pochválena za výkon. :)
OdpovědětVymazatAni ne za 2 měsíce mě čeká absolutorium (něco podobnýho jako matura) a světe div se: zase se flákám a nedělám skoro nic. Seriály, hudba a tak, žejo. Mám stejný dojmy jako ty. Už se zas vidím jak odjíždím k babičce, v tašce 2x víc Shocků jak před 3 lety ... Eh.
Tak ti přeju hodně štěstí, a: "ono to nějak dopadne"! :D :)