My, oh, my!

Uklízim. Píšu. Uklízim. Nedělám nic. Uvažuju, jestli nutně potřebuju džínovou bundu. Přemejšlim, v čem půjdu první den do školy. Poslouchám ...

Uklízim. Píšu. Uklízim. Nedělám nic. Uvažuju, jestli nutně potřebuju džínovou bundu. Přemejšlim, v čem půjdu první den do školy. Poslouchám Placebo a LMFAO. Miluju Kingsleyho.
Můj život už zase jede ve stejnejch kolejích a já nechci. Protože jestli to znamená tohle, tak to teda nedík.
Nemám koupenej jedinej sešit, ale zato mám novej penál plný vzorně píšících propisek, což je u mě zázrak, protože můj penál bejvá narvanej papírkama, krámama, nepíšícíma psacíma potřebama, centama, kapesníkama a dalšíma děsně nutně potřebnejma věcma.
Celá zejtřejší záležitost se školou je mi slušně řečeno u klobouku.
Už je mi 19, ale doma na mě stejně řvou pro každou píčovinu jak na malýho parchanta. A mám je furt za prdelí.
No tak jo.


Cleaning. Writing. Cleaning. Doing nothing. Wondering if I necessarily need a denim jacket. Thinking what I'm gonna wear on first day of school. Listening to Placebo and LMFAO. Loving Kingsley.
My life has been as it was before Oxford and I don't wanna. Because it is what it is and 'it' sucks.
I haven't bought any notebooks, although I have new pencil case full of pens that actually WORK. It's a miracle cause my pencil case is usually filled with little papers, rubbish, pens that don't work, cents, tissues and other similarly useful things.
I don't really care about school tomorrow.
I'm nineteen already but who cares when my parents treat me like little brat and yell at me all-the-fucking-time.
Oh well.

0 komentářů