Založit si blog je otázka několika krátkých minut.

Nastavení jakýhos takýhos vzhledu trvá cca hodinku (pokud u toho ještě musíte sledovat Skins, jíst, courat pro pití a hledat další a další jídlo, klidně nad tím strávíte celé odpoledne a kus večera).

Foťák má minimálně na mobilu snad každej.

Nakupování je zábava, zvlášť za sponzorského přispění rodičů.

Focení se vždycky dá nějak zfouknout se samospouští, někdy třeba přispěje kámoška, kterou pak za odměnu vyfotíte taky na její blog.

Hm, aha, tak jo.

Mluvím o tom, že se v poslední době vyrojilo spoustu fešnblogů holek-snaživek, co znají Chanel a vědí, kdo je Karl Lagerfeld. To je sice pěkný (protože smutná pravda je, že tohle spousta lidí nezná a značka Adidas nebo Guess je pro ně znak luxusu), ale automaticky to neznamená, že mohou vést kvalitní fashionblog, žeano.

Správej fashion blog má podle mě splňovat několik kritérií:

1. Hlavně vkus. Hele, když si taková samozvaná fešnblogerka natáhne šeříkově fialový punčocháče, vezme si řvavě fialový šaty a na to fialovo-růžovou košili, člověk má trochu pochybnosti o jejím vnímání barev. Chápu, fialová je její oblíbená barva, ale nic se nemá přehánět. A rozhodně neplatí fakt, že různý odstíny stejný barvy se k sobě hoděj vždycky.

2. Zajímavý články. To, že kočička byla s best of kámoškou na kafi, nece se jí psát xD a za chvilku jí přijde čumáček, aby spolu šli do kina, je sice všechno moc fajn, ale kdyby napsala 100× za sebou slovo "pes", vyjde to úplně nastejno. Informační hodnota nulová, zajímavý to taky není a k tématu blogu to taky nijak nehovoří.
3. Není trend jako trend. Když už chci blogovat o módě, měla bych znát trendy. Netvrdim, že by se jima měla dotyčná řídit a horečně nakupovat všechno, co by třeba náhodou možná mohlo bejt v budoucnu trend, ovšem měla by aspoň tušit, co je vážně trend a co BYL trend. Když vám zlatínko tvrdí, že oxfordky jsou nejnovější trend, máte chuť jí minimálně proplesknout a nahlásit Googlu závadný obsah. Stejně tak u "trendy" košilí. Nesnášim slovo trendy. A na košilích nic trendy není, košile je prostě košile a taková bílá je naprostej základ šatníku.

4. Pochopit, že nikoho nezajímá 54277264103542265 článků měsíčně o nezřízených nákupech slečny. Fajn, chápu, člověk má z věcí radost, tak si je vyblejskne a dá na svůj blog. Nemám nic proti občasným článkům, kde jsou vyfocený nový věci na ramínku. Ovšem hodně toho mám proti každý pitomý tužce na oči, kterou si miláček koupila. Článek obsahující dva laky, odličovač, stíny a informaci o částce za to všechno je úplně mimo. Zvlášť, když milánek neodolá, druhej den si skočí ještě pro jeden lak a ještě jedny stíny, zmerčí slevu na řasenku, tak jí vezme taky, všechno pěkně vyfotí a mrskne to na blog. Zajímalo by mě, kde na to ty holky berou. Protože další článek pojednává o slevách v Kdesivnějakymkráměsoblečením a obsahuje fotky několik kusů oblečení na ramínku. Yay.

5. Umět čezky. Chybička se občas vloudí, každej se někdy překlepne nebo mu něco uteče. Ale dělat chibi jak kráva je přece jenom trošku moc. Můžete říct, že zbytečně rejpu, ale tohle výslednej dojem z blogu ovlivní. Článek může bejt tisíckrát pěknej, ale když vás zatahá za oči hrupka jak brno, jste z toho rozpačití. O špatný angličtině a wypatlátoru nemluvě.

6. Nekvalitní a vyloženě špatný fotky. Někdy se nezadaří, po ruce není nikdo, kdo je natolik ochotnej, šikovnej nebo důvěryhodnej, aby mladou dámu vyfotil. Pak přichází na řadu samospoušť. Z vlastní zkušenosti vim, jak je to nepříjemný, stresující a na prd - foťák nezaostřil tak, jak jste původně chtěli, stáli jste moc blízko, daleko nebo úplně mimo, na fotce máte tázavej nebo jinak blbej výraz, kterej jste vyrobili v domnění, že už to cvaklo... Na druhou stranu si řikám, že minimálně jedna, dvě fotky z toho dobrý bejt prostě musely. Proč fešnblogerky vytrvale cpou do jednoho postu 5126485632 nevydařených fotek, když můžou mít dvě pěkný? Beztak v každym případě následuje dovětek, že venku bylo hnusně/fotograf onemocněl/neměla čas se jít fotit, tak pardon za blbou kvalitu fotek. Jestli třeba není lepší počkat, až budou podmínky ideální, zvlášť když tam má ještě ze včerejška ten hrozně pěknej článek o nákupu zlevněných laků.

Miluju módu, miluju fashionblogy, miluju nakupování, miluju zajímavý lidi, hlavně teda ty, co mě dokážou inspirovat.
Neskutečně mě ale serou holky, co si o nejnovějších (= 2 roky starých) trendech přečetly na krasna.cz, nakoupily si podle toho oblečení (že jim zrovna tenhle trend moc nesluší je jedno, protože jejich klony jim to beztak pochválej), vyfotily se tak před barákem, přihodily 5 fotek nových laků na nehty, napsaly veselej článeček o tom, jak byly s nej kámojdou, jejím klukem a svym muníčkem na kafíčku, jak dneska bylo pěkně a jaký to jsou shopaholičky, hihihi.

Když má člověk za sebou volno a před sebou volno (kromě teda jedný písemky z matiky, kterou nemá šanci dát, takže to vzdává), zabejvá se i takovouhle srajdou. Slibuju, že už na tyhle blogy nebudu chodit, nebudu se kvůli nim rozčilovat a nebudu psát uražené články.