Hledám marně motivaci, ale nemůžu ji najít. Chtěla bych rozjet vlastní projekty, rozvíjet svoje photoshopový dovednosti a rozšiřovat svoje vědomí o digitálních věcech. Ale místo toho si odpracuju svejch 20 hodin v kanclu a zbytek tejdne relaxuju nebo dělám píčoviny. Těma píčovinama myslim to, že musim do pátku udělat zadání do práce a celej den se k tomu přemlouvám a všechno mi trvá třikrát déle než obvykle.

Ztratila jsem chuť do nových věcí. Vlastně je fajn cpát se melounem a čokoládou, hrát si se psy a poprvé za svůj život skutečně tloustnout. Ale to není člověk, kterym chci bejt.
Videa a články, co jsem si dřív na motivaci pouštěla, mě stále motivují. K tomu, abych zvedla v jedenáct hodin dopoledne konečně prdel a udělala si snídani a kafe. Což je fajn, protože neumřu hlady, ale zároveň je to dost trapný.

Nějak jsem vyčerpala všechnu svou vnitřní motivaci a vůli tím, když jsem překonávala deprese, mánie a úzkosti... dva roky zpátky. Jo, tak moc rychle to utíká. Zasekla jsem se na jakýmsi minimu životní energie, která je strašně super úžasná pro člověka, co si právě prošel peklem, ale ne pro člověka, kterej je prakticky v pohodě. Na prášcích a s výkyvama nálady, ale na bipolarika vážně strašně moc v pohodě.

Když si to po sobě čtu, tak se stydim a ani trochu se mi to nechce dát na internet. Ale udělám to. Protože proč? Protože si myslim, že sebereflexe je důležitá. A protože nechci bejt obtloustlej slimák s IQ tykve.
Takže tímto do světa vyhlašuju, že počínaje vydáním tohohle článku se věci změní. Ob den (nebo každý třetí den) tu bude článek o tom, co právě dělám, jak moje projekty pokračují (případně jestli už jsem něco konečně začala dělat).

Taky chci psát víc článků o body image, módě, psech, životním stylu a tak. Taky opět koketuju s myšlenkou YouTube kanálu, ale nevim no. Všechno ukáže čas.