Dneska to bude krátký a vnucovací, nicméně si teda myslim, že jsem dobrá duše, protože se starám o kulturní vyžití svých čtenářů. Kdybych bejvala věděla v době, kdy jsem výstavu navštívila, jak dobrým člověkem se v příštích měsících stanu, třeba bych udělala i nějaké ilustrační foto, aby tenhle článek byl pěkně barevnej a já si nepřipadala se svym vnucováním trošičku jako Hitler, Stalin nebo jinej pán, co se rozhod, že má vždycky pravdu, a chtěl, aby to věděli i ostatní. (Cože? O čem to píšu?!)

Vykřikuju, že mám ráda umění, ale neumim ho hodnotit. Což je vlastně dobře, protože vnímání jakýkoliv formy umění je tak strašlivě osobní, že nějaký recenze a postřehy vlastně nikoho ani nezajímaj. Nebo by neměly. Hm.

Nicméně pokud vás zajímá konceptuální umění všeho druhu (malby, fotky, videa, blabla), sbalte si uzlíček a jeďte na nádraží. Nákladové nádraží Žižkov, chceme-li být konkrétní. Obrňte se trpělivostí, neb najít vůbec ty správný dveře je poněkud oříšek, všude okolo jsou sklady nebo co (nicméně pokud budete mít štěstí, můžete si nějakej ten pakl něčeho čmajznout, hehe - teda ne že bych se tam obohatila, ale líbil se mi fakt, že můžu, víšco), zacvakejte studentsky nepřátelský vstup (s isicem za stovku, takže oběd asi budete muset vynechat, ale zato se nasytíte duševně až až) a... kochejte se.
Akorát teda rychle, protože za dva tejdny, tzn. 15. září, bude po všem a vy budete moct tak akorát plakat.
Pokud se chcete dozvědět i něco užitečnýho, běžte na jejich web.