Childish.

Miluju, když mě lidi nechápou/neznají, ale při tom cítí potřebu se ke mně nějak vyjadřovat, nějak si mě v hlavě zaškatulkovat. Podle všeh...

Miluju, když mě lidi nechápou/neznají, ale při tom cítí potřebu se ke mně nějak vyjadřovat, nějak si mě v hlavě zaškatulkovat.
Podle všeho jsem tedy dětinská holka milující gaye, co se směje kravinám. Pokud ještě při mý smůle zabloudili na tenhle blog, jsem taky sebestředná pizda, co se stará jenom o hadry a nic jinýho jí nezajímá.
Takže pusinky, vyjasníme si to.
Zatímco váš koníček je pít, můj koníček je móda. Vy si můžete psát blog s popisem všech těch éňo ňůňo akcí, který si pamatujete, a nebo tam taky můžete hodnotit nejrůznější drinky. A jo, taky piju a ne, nepřipadá mi, že o tom musim povědět celýmu světu, jinak to neplatí. A možná máte třeba i jiný koníčky, o kterých můžete blogovat, že jo? Vzhledem k tomu, že tady nikoho konkrétně neurážim (když napíšu, že skejťácký boty jsou odporný a vy je máte zrovna na sobě, nemyslim tim, že jste odporný, myslim tim, že ty skejťácký boty jsou odporný - a to je rozdíl, milánkové) a celkově obsah blogu není nijak závadnej, je to všechno úplně v pořádku.

Nutno podotknout, že s tou sebestředností a pizdováním to taky nebude tak horký - když napíšu, že jsem nejlepší, nemyslím tim, že jsem nejlepší a vy jste nuly. Je to napsáno s nadhledem a ironií, nemyslim to úplně doslova. Stejně tak si nemyslim, že jste vážně tak tupí a neumíte nic jinýho než chlastat. Jo, máte hloubku. Někde hluboko v sobě. Já mám taky hloubku, akorát jí málokdy dávám najevo, protože se mi to prostě nevyplatí.
S milováním gayů... hele, není mi pět, i když na to možná nevypadám. Není to tak, že když kdesi v televizi nebo ve městě uvidim gaye, jsem okamžitě zamilovaná a už píšu svatební oznámení (a když tvrdim, že jo, jde pouze o v-t-i-p, co se vám možná nezdá vtipnej, tak se mu nesmějte a neberte to vážně, prosim vás). Za á - nejsem úchyl, za bé - takhle to u normálního člověka nefunguje. Ano, podporuju práva gayů a lesbiček, protože podporuju lidská práva a jestli má někdo pocit, že je správný, že se dvě holky nemůžou vzít jenom proto, že banda poblázněných dědků ve Vatikánu to považuje za hřích a politici ve 21. století zjevně pořád nemaj koule, aby s tim něco udělali, asi je dost silně padlej na hlavu. Jó, kdyby za váma někdo přišel a suše vám oznámil, že si tu holku nemůžete vzít, protože má hnědý oči a vy máte modrý oči a to přece nejde, protože proto, tak se poserete.
Mimo to, homosexualita ještě poměrně nedávno byla zakázaná. Kdyby vám někdo zakázal sex s milovanou holkou (nebo prostě s tou buchtou s velkejma kozama, buďme realisti, že), tak se zblázníte, že jo.
A taky, když už jsme u toho, ne, nejsem feministka. Proti feminismu nic nemám, naopak. Narozdíl od dam, co feministky tak hrozně nenáviděj, vim, že nebejt jich, stojim teď u plotny, vařim večeři, jsem ráda, že umim číst a o nějakym volebním právu si můžu maximálně tak nechat zdát. Takže slečny, od feminismu ručky pryč. Bohužel, postupem doby se feminismus tak nějak celej pokazil a to, že některý feministky by nejradši muže zavřely do kotců a vládly světu, mi připadá dost silně ujetý. Neříkám, že všechny, ale když se podíváte na weby zabývající se touhle problematikou, velká část z nich je prostě ujetá. Místo, aby se tamní dámy zabývaly nesrovnalostmi ve mzdách (ženská má za stejnou práci míň zaplaceno - wtf?!), radši se hádají, jestli je správný, když muž pouští první ženu do dveří. To je totiž životně důležitý, víme?
Ještě k mému "milování gayů". Fakt, že se dívám na LGBT seriály a filmy, opět nic nevypovídá o mé bezbřehé lásce k osobám, co milují osoby stejného pohlaví. Upřímně, některý LGBT filmy jsou prostě šitka od začátku do konce, některý jsou zase úplně úžasný a zasloužili by si mnohem větší publikum, než se jim v konečnym výsledku dostane, protože prostě hlavní pár je Ferda a Maxmilián, nikoliv Ferda a Beruška.
To, že v seriálech podporuju hlavně LGBT páry a postavy, opět nemá nic společného s láskou srovnatelnou s tou, kterou chová dvanáctiletá holka k Justinu Biebrovi. Zkrátka - že kluk miluje holku a holka kluka a v tom jejich milování musí překonat tisíc a jednu děsně originální překážku v podobě jiných kluků a holek, nepřejících okolností či rozhádané rodině (Romeo a Julia, víšco), to jsem viděla stokrát. Takže mě přirozeně baví, když se taky někde objeví něco jinýho.


Dál. Já se nesměju trapným věcem, nesměju se kravinám. Já se směju věcem, co mi připadaj vtipný. To, že vám vtipný nepřipadaj, není můj problém. Taky vás nekritizuju za to, že se směje píčovinám a mohla bych, takže ticho.
Samozřejmě, že vážná tvář je nesmírně dospělá a má úroveň a všechno tohle, ale když se chci zasmát, tak se zasměju, i když to zní jako dusící se osel. Furt lepší než drsnej výraz a hrozně drsná imič, která se spláchne do záchoda v momentě, kdy máte promluvit.

A poslední. Dětinskost. Možná, že jsem dětinská. Ale!
Když mám radost, tak mám radost, můžu si jí vyjadřovat, jak chci, až vás budu radostí mlátit pánví po hlavě, máte dovoleno s tím mít problém a jsem ochotna se přizpůsobit tak, abych někomu nezpůsobila nějakou újmu.
Tričko s Medvídkem Pů je módní vtip. To neznamená, že máte řvát smíchy, kdykoliv se na mě podíváte, to znamená, že to, co mám na sobě nemyslim vážně. A když jsme u tý kritiky, mnohem dětinštější mi přijde oblečení a všechno s Hello Kitty.
Když se mě vypadne smíchanec slov, co v podstatě neznamená nic, není to dětinský, to jsem akorát něco potřebovala říct rychle nebo jsem byla vytržena ze zamyšlení. Pokud totiž jste nevýrazná Be, můžete mluvit pouze v případě odmlčení řečníka za účelem nádechu a při takový pauzičce se žádný litanie sdělit nedaj.
Pokud jsou Crystal Castles nebo Hadouken! pro malý děti, pak dětinská budu s hrdostí.
Zajímalo by mě, co je dětinskýho na tom, že chci vypadnout z Ústí a jít studovat psychologii.

Ironií je, že z dětinskosti mě obviňuji lidi, co by si sami nejdřív měli zametat před vlastním prahem, protože tam maj nepovolenou skládku.

Vážně si myslim, že každej má v sobě kus dítěte, každej je něčim dětinskej - někdo má doma sbírku Hello Kitty, někdo se prostě raduje jako retard, někdo mluví ve zdrobnělinách, někdo má pocit, že je velkej kluk, protože už má taky holku, někdo nedokáže svoje intimní zážitky udržet pro sebe, někdo sbírá modely vláčků, někdo se chlubí jak ve školce a někdo je takovej optimista, až to hraničí s debilitou a zjevnou neschopností adekvátně posoudit realitu.
Pokud někdo dělá všechny věci najednou, pak vážně je jak malý dítě. Ale jinak? Pfff!!

Omlouvám se všem svým pěti followerům, muselo to ven, byla jsem tim přetlakovaná. Jste nejlepší a máte skvělej vkus, co se blogů týče.

6 komentářů

  1. Myslim že tvé rozhořčení chápu, ale co... lidi co maji potřebu si ostatní škatulkovat prostě jen nezvládají tak dobře abstraktní operace mozku. Nejvíc se bojim, že až budeme starší, budem jako pravý dospěláci škatulkovat všechny ty mladší, to se pomějem

    OdpovědětVymazat
  2. Řekla bych, že nikdy škatulkovat nezačnu, ale bylo by to pravděpodobnostně srovnatelný s výkřikem Petra Pana, že nikdy nevyroste... takže to neřeknu. :)

    OdpovědětVymazat
  3. Asi jsem taky childish :D.
    Přiznám se, že občas mám potřebu škatulkovat taky, děje se tak v případech, když o lidech nic nevím a to mi vadí. Ovšem nijak to těm lidem nevnucuju, že škatulkuju je stejně jejich chyba, protože já jsem naprosto otevřená tomu, aby mi všechno řekli a já nemusela škatulkovat :D. Dává to hodně smysl, ale to je jedno :D.
    Je pravda, že Ty seš hrozná a nemám Tě ráda, jelikož když čtu Tvůj blog, tak mi dochází, kolik toho neumím :D. Jako třeba psát tak dokonale ironické/sarkastické/cynické články a prohlašovat hlášky typu - cukr nevydržel konkurenci a zastřelil se :D.
    Nicméně podle blogu myslím, že Ty máš hloubku ;). Jinak už jsou výsledky ELSA?

    OdpovědětVymazat
  4. Nedává to smysl i dává, já tomu rozumim, znamená to, že jsem vítěz? :D
    Já zase neumim nic jinýho, takže to moc výhra není. :D
    A díky, díky ti. :))
    Výsledky ještě nejsou, ještě maj měsíc, pak jdu protestovat.

    OdpovědětVymazat
  5. Narazila jsem na tebe v módním pekle a mám ráda tenhle typ blogů, takže opravdu mám zájem číst tvoje články...ale jestli ti můžu poradit, zkus používat více fotek a obrázků, opticky to rozdělí a zkrátí články a člověk má pak mnohem větší chuť se do nich pustit :) Navíc ti to tu projasní a nebude to vypadat tak cynicky (i když chápu, že je to součást tvé image :)) ...a nezlob se, že jsem drzá hned na startu, nemyslím to zle :D ...

    http://so-this-is-her.blogspot.com/

    OdpovědětVymazat
  6. No, já nad fotkama uvažuju už delší dobu, ale můj problém je, že jsem hrozná cimprdlína, nestíhač a lenoch.
    Většinu svých článků píšu někdy kolem desátý, jedenáctý, dvanáctý hodiny a pak už nemám chuť se probírat všemocným gůglem a vybírat vhodný fotky, zvlášť když jsem hnidopich a na každý se mi něco nelíbí.
    Pak mě ještě napadla ta geniální myšlenka sama si něco fotit, čímž zamezim i případnejm napadením, kdy bude mít autor problém, že mu fotku kradu nebo tak. Jenže se přiznám, že na to jsem moc líná, čas na to moc taky většinou nemám a i s nápadama by to bylo horší, protože když píšu, že je Ústí hnusný, nevim, co bych k tomu fotila - maximálně tak Ústí a pak teda chudák blog. :D
    No, budu nad tim dál přemejšlet, třeba mě napadne něco prudce geniálního, časově nenáročnýho a přitom pěknýho. :)

    OdpovědětVymazat