I'm caaaaalm... I'm caaaaaalm...

Ef. Jů. Sí. Kej. Já už prostě nevim, co mám dělat, abych byla vyrovnaná, inteligentní, klidná a po všech stránkách skvělá a dokonalá osoba, ...

Ef. Jů. Sí. Kej.
Já už prostě nevim, co mám dělat, abych byla vyrovnaná, inteligentní, klidná a po všech stránkách skvělá a dokonalá osoba, když mě v mé cestě životem neustále potkávaj faktory, jejichž nasrávací hodnota bliká jak šílená.
Jako, hele, když se stávaj nepříjemnosti, nevadí, to je život a ten prostě nemůže bejt peříčko, takhle to nefunguje, blahblahblah. Ovšem, když se váš život skládá pouze a jenom ze samých nepříjemností a jakákoliv krátká chvilka mírného náběhu na fajn den je vykoupena sérií nepříjemností natolik protivných, že nějaká tříska v zadku korunována infekcí vypadá jako celkem dobrá alternativa, je asi něco špatně.

Minulej tejden jsem byla v Drážďanech a hle, pomalu propadám z chemie a biologie.
Člověk se učí na elsu jak šílenej, drtí slovíčka, mele si anglicky pro sebe. Před zkouškou se od spolužáka dozví, že každej blbec udělá elsu i bez přípravy (jasně, když se spokojí s nejnižším počtem bodů evr... blb) a během zkoušky je pak rušen stavbou další budovy školy, nehledě na to, že do třídy naprosto nepochopitelně lezli lidi. Jako, když jsou maturity, je celý jedno patro naprosto úplně odřízlý a mimo, musíte tam bejt zticha a chodit jako myšky. Když se píše elsa, může se klidně ve vedlejší učebně pustit film na plný pecky a snaž se, viď.
Britský angličtině rozumim celkem dobře, ale to, co předváděli při poslechu, se dá srovnat pouze s tímhle.
Zítra jedou třeťáky na tejden do Itálie nebo případně do Plzně. Nechci se nikoho dotknout, ale Plzeň mě nijak nezajímá a do Itálie se jede s mým nejméně oblíbeným učitelem, mimo to mi dost nevyhovuje program, kdy se jeden den vstává div ne ve čtyři ráno a přijíždí se o půlnoci, zatimco druhej den bude mrtvo a nic. Protože nejsem zrovna fanoušek seksi opálení a válení na pláži mě taky nebaví, netušim, co bych tam půlku času dělala, takže asi tak.
Původně jsem si malovala, jak příští tejden strávim vesele doma s povinnou četbou, foťákem, relaxací, hudbou, filmama a učením se na předměty, který nesnášim a ze kterých mi vychází blbá známka. Ale protože jakási porada učitelů musela bejt zrovna teď a protože musel bejt zrovna teď i rodičák, mí rodiče se dozvěděli, že naše třída má nejvíc absencí z celý školy. A já jakožto čtyřkařka (dobrý známky z ájiny, češtiny, zsv a seminářů se dle všeho nepočítají, víme) můžu prej bejt ráda, že jsem ráda a do školy chodit budu. Dostanu cizí rozvrh, veškerej zbytek, co nikam nejede, se nahrne do jedný třídy a bude od půl osmý do dvou civět do zdi. Yaaaay, alelůja, tak dík, žejo. Slečna je z nadcházejícího týdne milostivě otrávena již teď.
Kdyby aspoň lavice byly pohodlný...!
Mám plný zuby, kterak mi pracující lid téměř vyčítá mou docházku do školy.
Většina zaměstnání začíná někdy mezi šestou a osmou hodinou. Škola začíná v půl osmý.
Většina zaměstnání končí mezi třetí a čtvrtou hodinou. Škola končí ve dvě.
Pracující člověk přijde domů a je rád, že je rád. Student přijde domů, rozloží učení a učí se, aby z něj jednou mohl být pracující člověk s kvalitním zaměstnáním.
Tenhle systém je naprosto příšernej, asi na sebe natáhnu roztrhaný oblečení, oholim si půlku hlavy, zbytek vlasů nabarvim na zeleno a půjdu někam bejt děsně punk a anarchy.
Taky mám plný zuby lidí z učňáku, co se tejden učej, tejden maj praxi a cejtěj se pak jak největší machři. Neřikám, že to dělají všichni a už vůbec netvrdim, že jich není potřeba - s gymplem vám nikdo barák nepostaví, s gymplem vám nikdo šaty neušije. Ale, probůh, cejtit se jak nevětší borec, protože vydělávám prachy, zatímco ten póvl z gymplu akorát dřepí na zadku? Vážně?
Ten póvl z gymplu vás jednou bude léčit, jednou bude učit vaše děti, jednou navrhne váš dům... tak klid.
Po miliontý zmínim, že nenávidim Ústí.
Taky nenávidim Švejka. Pokud existuje něco, co mě dokáže nasrat, je to vychvalování toho blba. Tohle je přesně ten typ člověka, kterej z vás dělá debila, má pravdu, i když jí nemá, ví všechno nejlíp a ještě se vám vysmívá do ksichtu.

Všechno mě sere, všechno mě sere. Nejradši bych řvala "Již nemohu!" stejně jako pan Urážka.
Well, až pojedete do Ústí, vezměte si černou bundičku z falešný kůže, tílko, skinny džíny a botasky, zapadnete a to doslova.
Dochází mi humor, už akorát jenom hejtuju a chci vraždit.

A až mi zase někdo bude tvrdit, že náš gympl je všeobecnej, dostane od Rádi pěstí.
Chci jít studovat angličtinu a psychologii (yaaay) na pajďák.
Potřebuju k tomu zkoušku z angličtiny a z psychologie. VŠEOBECNEJ gympl mi za celý tři roky v anglině neřekl nic nového (pokud nepočítám soukromý hodiny kvůli else) a psychologii mi dovolil studovat tři, čtyři měsíce. Za celý čtyři roky života na gymplu blbých pár měsíců psychologie...?! No, hlavně, že mám tisíc hodin matiky, chemie a fyziky, hlavně, že vim, co to je relativní permeabilita a hlavně, že se učim nazpaměť peptidový vazby! Lidi, co neznají vzorec pro amylózu, si snad ani nedokážou koupit rohlík.
-.-
Ozvu se, až zase budu smířená se svým osudem a nebudu všechno tolik kurva nesnášet.
F-U-C-K!

(Výsledky z testů se dozvim nejdřív za 6 týdnů, nejpozději do začátku prázdnin. No yay, má někdo prášky na spaní, o který by se chtěl podělit?)

0 komentářů